Xindak XF-2000B

Xindak patří mezi značky kopírující věrně vývojový boom země svého původu – tak jako se Čína stává nenápadně, ale výrazně stále silnějším hráčem na trhu, i Xindak pomaloučku, potichoučku obsazuje čím dál tím lepší pozice na žebříčku oblíbenosti i prodejů. Není divu, k nebi stoupá už od roku 1988. V dnešním katalogu pak najdeme snad úplně všechno, co se dá nazvat hifi – zesilovače tranzistorové i elektronkové, převodníky i přehrávače, kabely, dokonce i reprosoustavy, příslušenství nebo právě pračky elektrického proudu, respektive oddělovací trafa – ty patří nebo by snad spíše patřit měly k základnímu vybavení běžného českého hifisty a to kvůli diskutabilní kvalitě napájení přímo ze zásuvek.  

V současné nabídce Xindak najdeme momentálně filtry, oddělovací trafa a skutečné pračky proudu v cenách, jimž snad v současnosti nemůže (zdaleka) konkurovat žádná jiná komerční značka. Cenové rozpětí sahá od pouhých 5ti tisíc, až ke stále ještě akceptovatelným 36ti tisícům za nejvyšší modely, Xindak tak evidentně cílí právě na ty, kteří si nemohou dovolit dát desítky tisíc za optimalizaci své domácí napájecí sítě od pojistek, přes dráty ve stěnách, až po zásuvky a tím pádem je pro ně přínos každého „pracího“ zařízení znát vlastně ještě víc. 

Model XF-2000B patří do středního proudu, s cenou lehce nad 15 tisíc korun je pořád ještě velmi dobře zaplatitelná a „obslouží“ až šest zařízení, tedy dostatečně pro téměř každou sestavu. Dvoutisícovka (neplést s ostatními dvoutisícovkami, Xindak nezaměstnává zrovna experty na jednoznačné pojmenování přístrojů) je uložena v „klasické“ krabici, vejde se tedy dobře do racku mezi ostatní přístroje. Relativně kompaktní stroj má rozměry 430 x 330 x 90 mm, tedy nic obrovského, o to víc zaskočí až nečekaná váha 14 kg, vypovídající o velikosti trafa uvnitř přístroje. Design není nikterak originální, hliníkový stříbrný čelní panel působí velmi jednoduše a čistě, vlastně hostí jen název přístroje, spínací tlačítko s neskutčně otravnou, intenzivní a i ve vypnutém stavu svítící LED diodou (která dokáže bez problémů osvětlit noční cestu do ledničky místo stolní lampičky) a roztomilý, byť v zásadě nepotřebný měřák aktuálního napětí (také podsvíceného „hifistickou modrou“).

Zadní panel pak hostí šest zásuvek, dvě napojené přímo, zbylé čtyři pak jako „switchable“, tedy využívající výhody síťové pračky. Vedle nich je ještě masivní zemnící kolík a dále pak dvoupolohový páčkový přepínač polarity – přístroj tak vyhoví v každém prostředí. Nikde na celém nízkém přístroji pak nenajdeme žádné otvory pasivního větrání, lze jej tak vtěsnat i do skutečně nízké rackové police. Daní za to je ale použití aktivního chlazení za pomoci dvou osmicentimetrových větráčků, blízkých těm pro chlazení počítačových skříní. Ten na levé straně vzduch nasává, ten na pravé vyfukuje, vytváří se tak proud chladícího vzduchu, přímo obíhající masivní transformátor. Využití tohoto způsobu chlazení má sice vysokou účinnost, ale daní za to je hluk – a to tak, že rušivý. V tichých pasážích či při tichém poslechu je na pozadí slyšet jemný hukot, šumění proudícího vzduchu a poměrně rychle rotujících lopatek. Díky proměřování akustiky místnosti v průběhu testu bylo také zjištěno, že určité drobné artefakty šumu, generované Xindakem, se projevují ještě na úrovni 50 000 Hz. Při reálném každodenním poslechu s normální hladinou hlasitosti si posluchač ovšem na XF-2000B ani nevzpomene.

Po odklopení vrchního panelu nalezneme poměrně jednoduchou strukturu, nejdůležitějším prvkem je masivní toroidní transformátor s výkonem 600W. To vypovídá o určení tohoto síťového kondicionéru – patří k digitálním zdrojům signálu či jiným nízkoodběrovým zařízením, větší výkonové zesilovače by trpěly limitem transformátoru. Jednoduchost účinného filtrování je vidět na fotografiích vnitřní stavby přístroje. Mezi další udávané parametry patří maximální napětí 3000 Voltů spolu s maximálním proudem o hodnotě 1000 A. 

Účinnost jakéhokoliv zařízení tohoto druhu závisí samozřejmě ponejvíce na kvalitě domácího rozvodu a z něj přicházejícího napájecího proudu. Xindak XF-2000B prošel zkouškou ve třech zcela odlišných prostorách, v předválečném činžovním domě v jedné ze starých pražských čtvrtí, v jednom z opravdu velkých panelových domů s mnoha byty a často mizerným napájením a také v novějším rodinném domku, kde si majitel dal na elektrickém rozvodu záležet, navíc poměrně nedávno. Popsané výsledky poslechových testů se vztahují k jakémusi průměru dojmů ze všech tří míst, neb i když i u velmi dobrého elektrického rozvodu byl přínos slyšitelný, byl velmi malý a dal by se nazvat „třešničkou na dortu“. Naopak dle očekávání v mizerném prostředí panelákového rozvodu byl výsledek jednoduše a vždy slyšitelný v pozitivní slova smyslu. 

Mezi zkoušenými přístroji byly – namátkou – Naim CD5i, NAD C370, NAD 5120, Pioneer BDP-LX71, Pioneer SC-LX83, SPL Phonitor, NuForce Icon HDP, Oppo BDP-83 SE, Nagra CDP a další a další. Poslouchalo se hlavně na Harbeth Monitor 30, Xavian Orchestra Preludio, Quadral Aurum Megan VIII a bose 301. Kabeláž byla použita všerůzná, od obyčejných napájecích kabelů „noname“ až po značky KrautWire, Monster Cable, ProAc nebo Eagle Cable.

Nejvýraznějším dojmem je těžko definovatelné celkové „uklidnění“ zvukového projevu. Zvýšení odstupu rušivých napětí a odstranění přepětí či dalších výkyvů proudu subjektivně zvyšuje dynamiku a hlavně spodní polovina frekvenčního pásma působí mohutněji, čistěji a přesněji. 

Dobrým vodítkem pro posouzení přínosu XF-2000B je nástrojově jednoduchá, přesto zvukově bohatá skladba „Gotcha“ – úvod koncertní desky Patricie Barber „A Fortnight In France“. Zlepšení je jednoznačné – hlavně v čitelnějším a detailnějším podání kontrabasu a jeho jasnějším oddělení od perkusí na pozadí, stejně tak zpěvaččiny (předtím) poměrně výrazné sykavky uberou na agresivitě a ticho je skutečně ticho, ne lehoučký šum. Jedná se sice stále o drobné nuance, celkově je ale poslech méně únavný. 

Podobný efekt lze zažít i u elektrifikovaného jazzu, namátkou třeba u Methenyho desky „Day Trip“ – první skladba „Son of Thirteen“ stojí na typickém zvuku uklidněné Methenyho kytary, tyto tóny mají snad o něco delší dozvuk, hlavně však jsou slyšitelně vymezenější a oddělenější od ostatních nástrojů. Stejně tak bicí, hlavně činely, jsou přímější, sušší a jasnější, naléhavější. Opět se jedná o rozdíly drobné, přesto znatelné. 

Protože lidské ucho je velmi citlivé na frekvence využívané spektrem lidských hlasů, je v této oblasti subjektivní dojem zlepšení nejvíce znatelný. „Credo“ z Palestrinových „5 Masses“ z katalogu Decca začíná nejprve jednoduchým mužských hlasem a poté jej doplní smíšený sbor. Xindak XF-2000B vnese do reprodukce uklidnění zvukového pozadí a opět o maličko pomůže rozlišit smotek mnoha hlasů. Hlasy znějí přirozeněji, ztrácí se z nich nepřirozený pocit lehké umělosti, jako kdyby získaly pevnější kontury a drobné detaily. 

I u moderní hudby je posun znát, byť hlavně jako subjektivní vnímání většího důrazu, dynamiky a barevnosti reprodukce. Například „White Chalk“, souznění piana a PJ Harvey, je najednou naléhavější, drásavější a upřímnější – hlavně díky popsané větší čistotě hlasu, ale také díky síle, kterou získá každý úder do klaviatury. 

Xindak XF-2000B je bezpochyby přínosem téměř pro každý reprodukční systém, kdekoliv, kde bude zapojen ke zdrojům signálu, předzesilovačům, převodníkům a podobným zařízením, tam udělá velmi, velmi dobrou práci, v kontextu své cenové kategorie pak dokonce naprosto bezkonkurenční. Díky svému nižšímu výkonu nepatří k výkonovým zesilovačům, byť méně výkonné integrované stroje stále ještě dobře zvládne. Rozhodující je zde ovšem cena, která je řádově nižší, než mají proslulé produkty typu Accuphase, v drtivé většině případů a systémů pak bude toto oddělovací trafo / filtr / kondicionér naprosto dostatečným řešením problémů s napájením. (Téměř) povinná výbava každého majitele hi-fi řetězce!